Blogerka Lucka

V dnešním článku bych vám chtěla představit blogerku Lucku, kterou najdete na blogu http://lucyshealthylifestyle.blogspot.cz/

Lucka si prošla anorexií a zakotvila u fitness a zdravého životního stylu. Na svém blogu najdete inspiraci do kuchyně i ledničky :) články o cvičení, ale také se věnuje anorexii a předává své zkušenosti dál.
Musím říct, že když jsem vůbec objevila něco jako zdravý životní styl, byl Lucčin blog ten první, který jsem začala navštěvovat. Po první návštěvě nutriční poradkyně jsem ji poprvé kontaktovala ohledně nějakého cvičení a divila se, že mi napsala, že si dává 100g příloh! Já jedla 35g :D Pochopila jsem, že jídlo je důležité. Díky ní jsem si přiznala, že mám problém a začala jsem to řešit a také mi dává odvahu to zvládnout.  
Přiznám se, že kdybych neobjevila její blog a přes něj potom spousty dalších, možná bych teď na tom byla mnohem hůř.

Upřímně obdivuji a tiše závidím, že do sebe nacpe takové porce :D Vím, že při jejím výdeji a rychlém metabolismu to vůbec nejsou nějaké velké porce! A tak trošku doufám, že se mi ten zatraceně zpomalený metabolismus rozjede a já se aspoň trošku přiblížím k vysokému příjmu :D
Tímto bych chtěla Lucce moc poděkovat :) 

Trpěla jsi/trpíš nějakou z PPP? Jestli ano, kterou?

Ano, trpěla jsem PPP. Konkrétně anorexií.

Kdy a proč to začalo?

To se těžko říká, kdy konkrétně to začala. Na podzim roku 2011 jsem se rozhodla, že začnu cvičit a postupně jsem vyřazovala některé potraviny z jídelníčku. Ale ten pravý zlom nastal v lednu 2012, když jsem se vrátila z lyžáku. Tam jsem zhubla a to mě k tomu hubnutí ještě více „motivovalo“. Pak začalo peklo jménem anorexie.

Kdy sis uvědomila, že je něco špatně?

Už si moc nevzpomínám, bylo to někdy v dubnu 2012. Ani nevím, proč…Co mě k tomu důbec vedlo…Začala jsem hledat blogy, kde se autoři zabývali léčbou PPP. A v květnu už jsem pomalu přidávala na jídle. Nutno dodat, že jsem začala sama od sebe. Mamka i babička mi do toho mluvily, ale já je neposlouchala.

Svěřila ses rodině? Pokud ano, chápali to?

Něco jsem jim řekla, ale byly to jen střípky, útržky z toho všeho. Nedokázala (a stále nedokážu) jim říct vše právě proto, že to nechápou. Pořád opakuji, že kdo si tím neprošel, ten to prostě nepochopí. Takže vysvětlovat to někomu vážně nemá cenu…

Co ti pomáhalo/pomáhá překonávat tento problém?

Navštěvovala jsem blogy holek, které si tím také prošly. Blog, který mi nejvíce pomohl, už bohužel neexistuje. Pak jsem samozřejmě musela svádět boj v hlavě, důležitá pro mě byla pevná vůle, odhodlání uzdravit se. Mít děti.

Dala ti PPP něco?

Abych řekla pravdu, jsem z části i ráda, že jsem si PPP prošla. Změnila mě hodně a taky mi i něco dala. Dříve jsem vůbec nepomáhala mamce, nevařila, nesportovala. Mou největší oblibou bylo hraní PC her. Pak jsem s PC hrami sekla a přišla anorexie. Po ní jsem už na něco jako počítačové hry úplně zapomněla, ztratila chuť. Začala jsem pomáhat mamce nejen s vařením, ale i uklízením a tak. Začala jsem sportovat, a opravdu mě to začalo bavit. Začala jsem si více vážit své osobnosti a života, začala jsem nad věcmi více přemýšlet. Stejně tak více zvažuji, když se nad něčím rozhoduji.

Kdy sis založila blog a co tě k tomu vedlo?

Blog jsem si založila v létě 2014, protože jsem chtěla pomoci ostatním holkám dostat se z PPP. A také mé baví vařit a péct, takže jsem chtěla sem tam přidat i nějaký ten recept J

Čemu se tvůj blog věnuje?

Můj blog se zčásti věnuje léčbě PPP (anorexie), ale také zde najdete recepty a články z oblasti stravy a cvičení.

Kolik času blogu obětuješ?

Záleží jak kdy.  I podle toho, jak mám čas. Ale když už se do nějakého článku s chutí pustím, strávím nad tím i celý večer J

Chtěla jsi někdy s blogováním seknout?

Zpočátku ano, protože mě štvalo, že jsem neměla žádné čtenáře :D To je snad pryč a snad se najdou i lidé, kteří můj blog pravidelně a rádi navštěvují J

Jaký typ komentářů tě dokáže potěšit?

No, asi všechny :D Jsem ráda, když někdo něco napíše.

Ale…nejvíce mě asi potěší, když někdo napíše, že jsem pro něj inspirací a že mu pomáhají mé články při léčbě PPP J

A který naopak rozčílit?

Když mi někdo něco vyčítá a dělá, jako by mě znal osobně, jako by sledoval každý můj krok. Nebo spíše jako by mě znal lépe než já sama.

Kdy jsi začala žít zdravě a co tě k tomu vedlo?

No, v anorexii to určitě nebylo. Řekla bych, že tou správnou cestou jsem se vydala až koncem roku 2014. Co mě k tomu vedlo ? Opět těžké říci jednu věc…Prostě mě to baví :) A mám také své cíle, kterých bych chtěla dosáhnout :)

Kdy jsi začala pravidelně cvičit a co tě k tomu vedlo?

Pravidelně cvičit jsem začala na začátku roku 2014. A opět jako u předchozí otázky – cvičení mě baví a opět se díky tomu přibližuji svým cílům :D

Jak často a jakým způsobem cvičíš?

Momentálně cvičím 5x týdně posilování

Co tě motivuje?

Mou největší motivací jsem já sama – mé pokroky a tak J Ale dále moje mamča, další blogerky, podpora na blogu…Je toho hodně :D Za což jsem ráda, protože motivace je hodně důležitá :)

Jak vypadá tvůj rest day?

Jediný pohyb spočívá v cestě do kuchyně a zpátky na gauč :D Celý den se válím, maximálně zajdu na nákupy :D (jídla, samozřejmě)

Jaké jsou tvé cíle?

Být šťastná ve svém těle, mít se ráda, být zdravá, fit a tak…

Tak, víme, že si odcvičíš, odjíš...ale co děláš po zbytek dne?

Teď přes prázdniny se většinou jen válím :D A odpočívám. Nebo se podívám na nějaký seriál. Nebo jdu k vodě. A 14 dní jsem měla brigádu. Někdy jsou ty dny aktivnější a celý den nejsem doma, jindy odcvičím a pak už se skoro nehnu J

Jakou posloucháš muziku?

To je různé. Poslední dobou jsem si hodně oblíbila české interprety – Nebe, Slza, Mandrage…Ale jinak je mou nejoblíbenější kapelou anglická skupina Depeche Mode J

Nejoblíenější jídlo?

Booože, to je vážně těžké :D Ale asi celozrnné palačinky plněné tvarohem, s banánem, arašídovým máslem a kakaem :D

Sladké nebo slané?

Určitě sladké :D

Co nevezmeš do pusy?

Lékořici :D Nebo tatarku :D

Tvůj nejoblíbenější kousek oblečení?

Ehm…Já jsem asi divná, ale takhle konkrétně mě nic nenapadá :D Nejraději mám jakékoliv sportovní oblečení – teda hlavně legíny a kraťasy :D A to samé asi u normálního oblečení :D

Co tě naprosto vytáčí?

Arogantní lidé…Nebo taky puberťáci, kteří si hrají na něco, co nejsou a myslí si, že když pijí alkohol a kouří, tak jsou strašně IN a já nevím co všechno…

Jsi raději sama nebo mezi lidmi?

Raději sama :) Ikdyž někdy se cítím až moc osamělá

Co bys na sebe ´´práskla?“ :)

Ikdyž se to tak někomu nemusí zdát, jsem strašně stydlivý člověk. Když píšete blog, tak to tak nevypadá, ale jinak se s lidmi moc nebavím. Nemám o čem. Hodně lidí nechápe to, co dělám. Proč sportuji a tak. A taky bych chtěla zmínit, že jsem byla na základce šikanována a to je to, kvůli čemu jsem oproti ostatním tak ostražitá. Jen tak někoho si k tělu nepustím. A ještě nikdy jsem neměla kluka :D Aby tu bylo i něco trochu pozitivního :D

A je něco co bys chtěla vzkázat čtenářům?

Ze všeho nejvíce držím palečky všem, kteří právě bojují s PPP. Věřím, že to dokáží, ale chce to čas a trpělivost. Nebude to hned, může to trvat roky. Ale musíte to vydržet, věřte, že to za to stojí ! A vy, kteří jste si PPP neprošli…važte si svého zdraví. Protože to máte jen jedno.